Honzovy masáže v mobilu

Web si přidáte na plochu telefonu jako aplikaci – otevře se jedním klepnutím, bez hledání v prohlížeči, a rezervace je hned po ruce. Nic se nestahuje z obchodu a nic neplatíte.

← Zpět na blog

4. listopadu 2026

Kolo souhlasu: proč se na masáži ptám, pro koho ten dotek je

Pohybové poradenstvíCvičení doma s mým hlasem
Honza zezadu a klientka v černém sportovním oblečení sedí v tureckém sedu na zeleném futonu a domlouvají se

Stalo se vám někdy, že vás masér „zmasíroval“ tak, že jste ze stolu slézali spíš přežití než odpočatí – a celou dobu jste mlčeli, protože jste nechtěli být nezdvořilí? Nebo naopak: chtěli jste silnější tlak, ale nějak jste nevěděli, jestli se to smí říct? A komu vlastně masáž patří – vám, nebo tomu, kdo masíruje?

Tyhle drobné chvíle ticha na lehátku znám z obou stran. A nejlepší nástroj, jaký jsem pro ně našel, je jednoduchý obrázek s kruhem uprostřed: Kolo souhlasu (The Wheel of Consent®) americké autorky Dr. Betty Martin.

V článku najdete:

  • co je Kolo souhlasu a na jakých dvou otázkách stojí,
  • čtyři části kola a jejich „odvrácené strany“,
  • jak se to promítá do obyčejné masáže a do De-Armouringu,
  • co dělám, když klient zamrzne nebo neví, co chce,
  • proč souhlas neplatí jen jednou na začátku.

Dvě otázky v každém doteku

Betty Martin byla původně chiropraktička a dotekem se zabývá celý život. Všimla si, že když se dva lidé dotýkají, odehrávají se vždycky dvě věci zároveň, které si snadno spleteme: kdo dělá – a pro koho to je.

Zní to jako slovíčkaření, ale není. Když vám masíruji záda, dělám to já – a je to pro vás. Když si ale já vezmu vaši ruku, protože mě zajímá, jak je napjatá, dělám to taky já – jenže tentokrát je to pro mě. Stejný pohyb, úplně jiná situace.

Z těch dvou otázek vznikají čtyři kombinace. Na oficiálním českém listu (přeložil Ondra Veltruský) se jmenují takhle:

  • Sloužím – já dělám něco pro druhé. V běžné řeči „dávám“. Typická věta: „Ano, udělám to.“
  • Beru si – já dělám něco pro sebe. „Smím…?“
  • Přijímám – druzí dělají něco pro mě. V běžné řeči „dostávám“. „Uděláš to…?“
  • Svoluji – dovoluji druhým, aby dělali, co sami chtějí. „Ano, smíš.“

A teď to hlavní: celé kolo obepíná kruh se slovem souhlas. Uvnitř kruhu se dar dává a přijímá. Mimo něj – bez dohody – se z té samé akce stává podle autorky okrádání nebo zneužívání.

Oficiální český list Kolo souhlasu (The Wheel of Consent®) od Dr. Betty Martin se čtyřmi kvadranty Sloužím, Beru si, Přijímám, Svoluji a kruhem souhlasu

Kolo souhlasu – oficiální česká verze. © Dr. Betty Martin / www.bettymartin.org, z angličtiny přeložil Ondra Veltruský / ondra.li. List sdílím beze změny podle přání autorky; více na wheelofconsent.org.

Dar se dá i přijmout

Na kole mě nejvíc překvapilo, že „dávat“ neznamená jen Sloužím. Když svolím, aby se mě někdo dotýkal tak, jak chce on, taky dávám – dávám mu přístup k sobě. A naopak: i když si beru, dostávám dar. To mi pomohlo pochopit, proč některé „dávání“ unavuje a některé ne.

Každá čtvrtina má i svou odvrácenou stranu. Autorka jim říká stíny:

Část kola Když chybí souhlas nebo hranice, hrozí…
Sloužím páchání dobra, zachraňování, mučednictví – dávám víc, než chci nebo než druhý chce
Beru si napadení, krádež, porušování dohod – beru si bez svolení
Přijímám nárokování, „vyžírkovství“ – beru jako samozřejmost, co mi nikdo nenabídl
Svoluji trpné snášení, přílišná tolerance, pasivita – vydržím, i když nechci

Na masáži jsou nejčastější dva z nich. Na mé straně „zachraňování“: chtít klientovi pomoct víc, než o co stojí. A na straně klienta „trpné snášení“: vydržet bolest nebo dotek, který nechce, protože se nechce ozvat.

Jak to vypadá na masáži

Klasická masáž je čisté Sloužím – Přijímám. Já dělám, je to pro vás. Z toho plyne docela praktická věc: vy nemusíte nic „udělat dobře“ – nemusíte mi chválit tlak, být příjemní ani dokázat vydržet. To je moje práce. Vaše je jediná: vnímat a říct, co chcete.

Proto se ptám. Ne jednou na začátku, ale průběžně:

  • Předem se domluvíme, co vás trápí, kde se vás dotýkat smím a kde ne, a co budu dělat.
  • Během se zeptám, jestli tlak sedí, a když měním oblast nebo techniku, řeknu to dopředu.
  • Kdykoli můžete říct „stop“, „méně“, „víc“ nebo „tady ne“. Nemusíte vysvětlovat proč.

Tohle mimochodem nejsou jen moje zásady. Profesní standardy pro masáž v zahraničí dnes mluví o souhlasu před i během ošetření a u citlivých oblastí chtějí výslovné svolení. Výzkum s terapeuty, kteří pracují s dotekem, popisuje souhlas jako „živý, průběžný dialog“, ne jako jeden podpis na začátku.

Z mé praxe

Když klient neví, co chce

Častá věta na lehátku: „Dělejte, jak myslíte.“ Je to vlastně hezká důvěra, ale podle kola je to past – já pak hádám, a vy možná trpně snášíte. Tak to obracím na konkrétní volby: „Na zádech víc, nebo míň? Krk ano, nebo ho dnes vynecháme?“ Na takové otázky se odpovídá snadno.

U De-Armouringu je tohle ještě důležitější. Pracuji tam s dechem, dotekem a napětím a někdy přijde emoce, se kterou člověk nepočítal. Někdo pak „zamrzne“ – nemluví, nehýbe se, a z ticha se nedá poznat, jestli je to v pořádku. Proto v tu chvíli zpomalím nebo zastavím, ověřím, jak vám je, a necháme si prostor. Ticho neberu jako souhlas. Víc o tom, jak De-Armouring dělám a kde má hranice, píšu v článku Co pro mě znamená De-Armouring.

Mám i svou stranu kola: dávám jen to, co dávám rád a s čistou hlavou. Když něco nechci nebo neumím, řeknu to. I to k souhlasu patří.

Jak probíhá první návštěva, najdete na stránce Jak pracuji, co je dobré vědět dopředu, na stránce Než přijdete.

Vybrat termín masáže

Co Kolo souhlasu je a co není

Kolo souhlasu je praktický nástroj a společný jazyk, ne léčebná metoda. Vědecké studie jeho účinku zatím nejsou – je to model, který vznikl z dlouholeté práce s dotekem a pomáhá lidem rozlišit, co se mezi nimi vlastně děje. Mně to stačí: díky němu se umím líp zeptat a vy se líp ozvat.

Autorka k němu vede i praktická cvičení, třeba známou „3minutovou hru“, kterou převzala od Harryho Faddise. Učí je ona a její škola; já kolo na masáži používám jen jako vodítko pro domluvu o doteku, ne jako terapii. Kdo by chtěl jít do hloubky, najde podklady, knihu i kurzy přímo na wheelofconsent.org.

Na závěr

Masáž je vaše. Smíte si říct o víc, o míň i o konec – a já se budu ptát, i když se vám to bude zdát zbytečné. Ticho na lehátku je fajn, ale jen tehdy, když je to klidné ticho, ne mlčení ze slušnosti.

Honza

Zdroje

Sdílet článek:Facebook